Sovinec - směr Těchanov
Okres: Bruntál

Původně nevelký hrad bergfritového typu založili před r. 1333 bratři Vok a Pavel, kteří předtím jako manové olomouckého biskupa vlastnili Húzovou. V r. 1333 se poprvé uvádějí s přídomkem ze Sovince (tehdy v něm. podobě Aulnburg-Eulenburg). Jejich rod vlastnil hrad až do 40. let 16. stol. a hrál významnou úlohu v moravských dějinách. V době vzniku hrad zaujímal oválnou skalnatou plošinu na nejvyšším místě návrší. V sev. části areálu stála dosud zachovalá okrouhlá věž, jižně od ní dnes zaniklý palác a celý prostor byl obklopen hradební zdí. Přístup vedl serpentinovou cestou a parkánem na záp. straně. Sev. od vlastního hradu bylo nevelké obdélníkové předhradí s hosp. budovami. Na přelomu 15. a 16. stol. došlo k pozdně got. úpravě hradu a přesunu obytné části z prostoru vlastního hradu do předhradí. Tehdy byla zahájena výstavba nového paláce ve vých. části předhradí a vybudována nová pozdně got. vstupní brána s erbem pánů ze Sovince (dnešní 5. hradní brána). Úpravy pokračovaly i za dalších příslušníků rodu, jak svědčí deska s letopočtem 1541 a s erbem Ješka Pňovského ze Sovince a jeho manželky v areálu dnešní 4. brány na vých. straně. Krátce po r. 1541 získali hrad páni z Boskovic. Dali renesančně přestavět vých. palác (dokládá to boskovický erb a renes. ostění) a současně zahájili výstavbu renes. paláce na záp. straně předhradí. V r. 1578 získala Sovinec uherská rodina báňských podnikatelů Ederů ze Štiavnice; ti rozšířili hrad k jihu; nové předhradí uzavírala na jihu a vých. renes. dvoukřídlá budova s bohatě zdobeným renes. vstupním portálem s erbem Ederů a letop. 1583 a 1585 (dnešní 3. hradní brána), bylo zesíleno vých. opevnění a dokončeny interiéry záp. paláce. V r. 1623 získal hrad od dalších držitelů Kobylků z Kobylího řád německých rytířů; vlastnili hrad až do r. 1939 a dali mu dnešní podobu. K dvoupatrovému záp. paláci připojili mohutnou dělovou baštu (tzv. Remter), později zvýšenou a upravenou na obytné prostory. V r. 1626 se hradu snadno zmocnila dánská vojska; po jejich odchodu byla proto ihned zahájena modernizace opevnění a nové předsunuté s dvěma branami a polygonální věží se budovalo na jihu (dnešní 1. a 2. brána a kostelní věž); celý hrad byl nově obklopen soustavou barokních bastionů a ravelinů, vzájemně spojených podzemními chodbami, v r. 1642 byla dokončena mohutná dělová bašta (tzv. Remter) na jižní straně hradního paláce a současně byly vybudovány i brány na již. a sev. straně, vedoucí do nádvoří nového paláce. V r. 1643, kdy hrozil švédský útok, byla záp. od hradu vybudována předsunutá obranná věž zv. Lichtenštejnka, přesto se však Švédové hradu v říjnu 1643 zmocnili a měli zde svou posádku až do r. 1650. V 2. pol. 17. stol. bylo poškozené opevnění opraveno, avšak po porážce Turků koncem 17. stol. hrad zcela ztratil vojenský význam a stal se jen sídlem úřadů. V r. 1784 část hradu vyhořela po úderu bleskem, po r. 1810 byl objekt pronajímán k bydlení a teprve r. 1837 opraven. V l. 1844-1845 byla zbourána část předsunutého opevnění a vybudován zde pozdně klasicistický kostel a bývalá ochranná věž změněna na kostelní věž. Po opravě v r. 1903 byl hrad používán jako letní sídlo příslušníků řádu a bylo v něm zřízeno též řádové muzeum. V r. 1939 tu nacisté zřídili internační tábor pro franc. důstojníky. Krátce po osvobození vyhořel.

 Fotografie - sovin2.jpg - válcový bergfit (útočištná hlavní věž hradu) [Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku - Miroslav Plaček] sovinec.jpg - litografie hradu okolo roku 1834 (A. Kunike) [Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku - Miroslav Plaček]